Pokud fotíte, tak určitě fotky i tisknete. Pokud ne, tak to radši dělejte. Fotky na negativech, nebo soubory v digitální podobě, nejsou bez zobrazovacích zařízení vidět. A navíc o ně můžete kdykoli snadno přijít.

Většina z těch, kdo používají pro správu fotografií Lightroom, v něm fotografie i vyvolávají modulem Develop a teprve pak je upravují ve Photoshopu.

…ale po Flexaretách. Jak jsem psal v článku Panorama s Flexaretou, koncem února jsem musel dát fotoaparát po tatínkovi do opravy.

Duben je měsícem aprílového počasí, kdy se střídá déšť se sluncem. Rozhodl jsem se proto vystřídat klasický formát za panorama v poměru 3:1 a zkusit vyfotit rozmary počasí ve městě.

Focení Flexaretou mě inspirovalo k focení na čtvercový formát i digitálním fotoaparátem. Narazil jsem při tom na jeden problém, se kterým bych se rád svěřil.

Focení na analogový černobílý materiál mě inspirovalo k převádění digitálních fotografií do černobílé. Když jsem pátral po způsobech převodu, narazil jsem na Gorman-Holbertovu metodu, o kterou bych se rád podělil.

Asi si říkáte, co má společného jarní úklid s fotografováním? Je to jednodušší, než by se zdálo. Kamarád Michal při úklidu objevil knihu Praha panoramatická od Josefa Sudka.

Nedávno jsem při upravování fotografie ve Photoshopu pomocí nastavení "Odstranění oparu" zjistil, že se tento filtr projeví na "nudnou" oblohu tak, že ji zvýrazní.

Jak jsem popsal v článku Projekt Flexareta, chci letos fotit i na analogový přístroj. Tady jsou moje další zkušenosti.