Pláně bez mlh
Když mě před rokem nadchly mlhy na Knížecích Pláních, slíbil jsem si, že se sem vrátím. Jenže letos počasí mlhám nepřálo a tak jsem si musel vystačit bez nich.
Tentokrát jsme byli na Pláních už o dva týdny dříve a tak kvetly úplně jiné druhy květin. Místo bílých narcisů kvetly pod javorem, na kterém bylo více listů, pro změnu žluté.
Při západu Slunce jsem si vyzkoušel, jak rozdíl pěti minut dovede vypíchnout siluety stromů na černém pozadí.
Nakonec jsem se pokusil vyfotit západ Slunce bezprostředně po jeho zmizení za obzor Bučiny.
Také tentokrát jsem zkusil vyfotit půlnoční hřbitov. Napadlo mě, přisvětlit jej čajovými svíčkami. Ukázalo se, že při dvaceti sekundové expozici vydávají až příliš světla. Čas jsem ovšem kvůli expozici hvězd nemohl zkrátit.
Při absenci mlh, jsem se musel spokojit s focením „slunečných“ motivů. Jedním z nich byly kvetoucí smrky, jejichž pyl pokrýval vše v širokém okolí. Tady je jeden ze smrkových svícnů.
Občas se objevily mraky, které osvěžily, jinak jednotvárnou modrou oblohu.
A když mraky nebyly, zarámoval jsem jeden z všudypřítomných javorů jinými javory.
K vyfocení následující fotografie mě přesvědčily tři drobné červené tulipány vpravo dole, které jí daly i název.
Na závěr, spíše než foto, příběh.
Když jsme projížděli přes Filipovu Huť, natrefili jsme u silnice na stoleček se třemi „myšičkami podnikatelkami„, které prodávaly vlastnoručně upečenou (za pomoci tatínka, jak jsem je vyzpovídal) bábovku. Vždy, když narazím na lidi, kteří dělají víc, než by museli, tak si říkám, že to s námi nemůže dopadnout špatně. A pokud jsou navíc mladí, tím lépe!
Tento zážitek dal stokrát zapomenout na nepodařené focení mlh. Vždyť za rok může být vše jinak. A za deset si děvčata třeba otevřou pekárnu, která bude konkurovat té vyhlášené, zatím bezkonkurenční, Pekárně Kvilda.
Knížecí Pláně se nám zalíbily a tak se sem určitě ještě vrátíme. Když budeme mít štěstí, tak i na mlhy dojde.
