Aprílové focení

Duben je měsícem aprílového počasí, kdy se střídá déšť se sluncem. Rozhodl jsem se proto vystřídat klasický formát za panorama v poměru 3:1 a zkusit vyfotit rozmary počasí ve městě.

První fotografie vznikla ráno za prudké dešťové přeháňky. Světlo, které vypíchlo věže nad Prahou mě fascinovalo natolik, že jsem vytáhl stativ a šel fotit.

Jak jsem psal v článku Jarní úklid, snaží se Michal co nejvěrněji nafotit panoramata, která fotil před více než půlstoletím Josef Sudek. Já se snažím vyhledávat v okolí podobná témata. Zkusil jsem prozkoumat Jelení příkop, do kterého je přístup od 9 do 18 hodin. To neskýtá šanci na zrovna skvělé světelné podmínky. Někdy tomu pomůže právě aprílové počasí s vodou nasáklými mraky.

Také areál Břevnovského kláštera má omezenou návštěvní dobu. Proto jsem pro panorama Oranžérie opět využil podmračenou oblohu těsně před deštěm.

Zato ke kostelu Sv. Markéty je přístup celodenní. Toho jsem využil a za jasného rána vyfotil panorama s prvními paprsky, ozařujícími dlažbu a trávník před bazilikou.

Nakonec jsem si nechal panorama z Šárky. Vyhlédl jsem si louku plnou rozkvetlých pampelišek, lemovanou řadou rozkvetlých třešní. Protože na louku bohužel nedopadá slunce těsně před západem, musel jsem sem chodit už okolo sedmé večer, abych zachytil alespoň nějaké paprsky.

Na první fotku jsem čekal asi půl hodiny. Do té doby bylo slunce nemilosrdně zakryto mraky. Nakonec se mraky na chvíli roztrhly a pořídil jsem toto panorama.

Druhá fotka je focena o den dříve za jasného počasí, kdy jsem si počkal, až mi mrak vpluje do volného prostoru. Je na ní také vidět, jak jen o den dříve a za lepšího počasí jsou květy pampelišek rozvinutější.

Určitě se sem pokusím vrátit, až budou pampelišky odkvetlé. Zkusím to tentokrát při východu slunce. Rozkvetlé pampelišky nemá cenu fotit brzo ráno, protože květy jsou zavřené a louka tudíž fádně zelená.

Aprílové počasí může být pro focení výhodou. Rychle se měnící počasí vytváří zajímavé světelné podmínky.