2015-11. Látur a Keflavík

13.-14.8.2015

Látur.

Keflavík. Návrat do Grenivíku.

Jako zázrakem jsme se probudili do slunečného dne. Po snídani jsme nalehko vyrazili k další chaloupce – Keflavíku. Není to tedy jen mezinárodní islandské letiště, ale i opuštěná farma na 66⁰10‘ severní šířky, což je náš dosavadní rekord.

Celý den jsme šli po nádherných loukách, obklopených horami, úplně sami. Přešli jsme sedlo ve výšce 520 m n.m. a sešli do Keflavíku.  Byli jsme rádi, že nejdeme s těžkými batohy, protože záda nás bolela ještě z předchozího dne. Sešli jsme k moři, kde stála o trochu menší chaloupka. Tentokrát jsme nemuseli využít jejího pohostinství, protože bylo stále hezky. Cestou jsem přemýšlel, jakou pohlednici poslat Ondřeji Neffovi a u moře jsem ji pak zrealizoval. Nevěřili byste, jak je obtížné komunikovat s modelem, který je od Vás tak daleko, obrácen zády, má na hlavě kapuci a kolem hučí Atlantik. Ale nakonec se to snad povedlo.

Večer jsme se vrátili zpět na chatu a za západu slunce marně vyhlíželi velryby, které jsou tu prý k vidění. Žádné jsme neviděli, ale i tak stál den za to.

Ráno, jsme se sbalili a vyrazili zpět. Tentokrát jsme měli těžší úsek, kde jsme cestou sem bloudili, na začátek. Protože jsme minule šli příliš nízko u pobřeží, snažili jsme se jít co nejvýše. Ale přehnali jsme to a opět jsme zabloudili. Naštěstí směr byl jasný a tak jsme jen museli sejít nepříjemným zářezem dolů. Vše jsme zvládli a za mrholení se vrátili do kempu.

Tam nás čekalo překvapení. Zatímco, před třemi dny jsme v něm byli sami, byl teď plný karavanů s Islaňdany, kteří přijeli na nějakou slavnost, která v Grenivíku probíhala. Jak se ukázalo, nejen Češi jsou zdatní „pařiči“. Islanďani vydrželi až do pěti do rána, takže jsme se moc nevyspali…