ISLAND 2022(3)
Letos bylo téma fotek kalendáře, vzhledem k naší cestě na Island, předem jasné. Tady se můžete podívat, které jsem vybral.
Oproti minulému roku, jsem žádné velké změny neudělal. Ponechal jsem fotky v poměru 2:1 s kalendáriem pod nimi.
Také jsem místo krycího listu přidal jeden měsíc navíc. Takže letošní kalendář je od března 2022 až do března 2023.
Všechny fotografie vznikly běhen naší návštěvy Islandu, viz články zIslandu. A jaké jsou jejich příběhy?
Březen 2022 je první, ze tří fotografií, které vznikly u sopky Fagradalshraun. Na fotografii je půlnoční jícen v okamžiku začátku cyklu soptění. Stáli jsme na kopci asi 800m od sopky a za zvuku závěrek okolnívh fotoaparátů zírali a zírali.
Duben je z deštivého výletu na jedno staré lávovové pole v okolí Kirkjufel. A co jiného fotit za deště, než vodopád. Tento se jmenuje Ovčí a je zmenšeninou známého vodopádu Seljalandsfoss. Také u tohoto se můžete projít za vodopádem. No spíš jen prolézt.
Květen je právě bájná hora Kirkjufel, kterou se nám podařilo zdolat. Fotka je z netradičního pohledu, v ose hřebenu připomínajícího střechu kostela, přes hladinu mořské zátoky.
Na Červnové fotce je motiv, který mě na Islandu nepřestane nikdy fascinovat. Jeho stále se měnící bílé mráčky na blankytné obloze. Tentokrát cestou kdo Laugáru.
Červenec zobrazuje mísení dvou vod při našem návratu z Duhových hor. Mísí se zde průzračná ledovcová řeka s řekou, která se zbarvila dohněda, když protékala oblastí se starou lávou.
Na Srpnové fotce je jeden z mnoha zálivů, podél nichž jsme se vraceli zpátky k lodi. Ten den byly zálivy zakryty mlhami, které se rozpustily vždy jen na osluněné straně. Na té ve stínu zůstávaly neprostupné mraky.
Pro Září jsem zvolil východ slunce focený těsně po třetí hodině ranní v malebném údolí na farmě Wilderness, kde jsme byli ubytováni.
Říjen je další ze „sopečných“ fotografií. Tentokrát fascinující „lávová“ půlnoční cesta.
Listopad je z Duhových hor, kde jsme strávili nezapomenutelných pět dní, během nichž se vystřídaly všechny druhy islandského počasí.
Prosinec je naopak ze silnice, vedoucí pod největším islandským ledovcem Vatnajokulem, kousek od ledovcového jezera Jokulsarlon.
Lednová fotka roku 2023 vznikla poblíž Víku na černé pláži, kde mořský příboj vytvářel jakoby černou díru, ze které se každou chvíli vynoří vzdálené černé jehly Reynisdrangar.
Na Únor 2023 jsem nechal fotografii detailu ledovce Vatnajókul.
Jako poslední jsem pro Březen 2023 zvolil třetí „sopečnou“ fotografii. Tentokrát jde o celkový pohled na lávoviště Fagradalshraun.
Co říci závěrem? Snad jen
Ať v kalendáři nemusíte nic škrtat z toho, co si tam zapíšete!