• Památník 1.světové války 1914-1918

    Vpravo serpentiny z Arabby do Passa Pordoi.

  • Lago di Fedaia

    Marmoláda se vzhlíží v zrcadle.

  • MASIV PIZ BOÈ

    Z nástupu na Colazz.

  • Z NÁSTUPU NA FERÁTU DELLE TRINCEE

    Vpravo Rifugio E.Castiglioni-Marmolada.

  • SENTIERO GEOLOGICO

    Závěr feráty Delle Trincee.

  • LAGO DI FEDAIA

    Marmolada se probouzí.

Dolomiti 2015 – jak jsem fotil feráty

11. – 13.9.2015

Druhý týden v září jsme se se Zuzkou a Hankou rozhodli odjet na prodloužený víkend do Dolomit, abychom si užili italských hor, slunce a všeho, co pohostinná Itálie nabízí.

.


Vybrali jsme si osvědčenou oblast Sella Rondy, kde se nachází jedny z nejhezčích černých ferát. Ubytovali jsme se v apartmánech v penzionu Cesa Maria, přímo na hlavní třídě v Canazei. Našim hlavním cílem byly okolní feráty, kde jsem si chtěl vyzkoušet jejich focení.

První den jsme ze sedla Sella vyrazili ke konečné lanovky Col Rodella, kde se nachází krátká testovací feráta na vrchol Col Rodella (2484 m n.m.). Cesta vede po kolmé stěnce a je dobře zajištěna lany, v některých místech jsou i žebříky. Hanka si tady vyzkoušela černou ferátu a protože jí to šlo, rozhodli jsme se další den absolvovat náročnější výstup.

Druhý den jsme vyrazili na ferátu Finanzieri vedoucí na vrchol  Colac (2680 m n.m.). Na focení jsem si připnul na batoh jak fotoaparát, tak i teleobjektiv, způsobem, který jsem popsal ve svém článku.  Teleobjektiv jsem ale téměř nepoužil. Lezli jsme většinou těsně za sebou a tak se lépe hodil širokoúhlý objektiv, který jsem měl na fotoaparátu. Také hrála svoji roli náročnost výstupu. Přece jen jsem byl lehce rozklepaný a neroztřást záběr, je jednodušší při širším ohnisku. Fotil jsem jen buď v pozicích, kde jsme oba bezpečně stáli, nebo tam, kde jsem si odsedl, takže akční okamžiky se mi nepodařilo příliš zachytit. Pro ty bych musel lézt mimo jištění, souběžně s druhým lezcem a to bych nikdy neriskoval.

Další den jsme absolvovali jednu z nejkrásnějších ferát v Dolomitech Delle Trincee, vedoucí nad Lagem di Fedaia s výhledem na královnu Dolomit Marmoládu. Vyrazili jsme časně ráno, protože počasí se mělo podle předpovědi brzy zkazit. Focení jsem si užil jen při nástupu, kdy zpoza hor vycházelo slunce a osvětlovalo masiv Marmolády, zahalený v mlze. Po cestě jsme narazili na stádo ovcí, ke kterému z hor scházely ovce s čerstvě narozenými jehňátky. Za slunce jsme stihli vylézt těžký nástup, kde jsem se neodvažoval fotit a pak už hřeben zahalil mrak deroucí se od Arabby. Na Marmoládu bylo ještě částečně vidět, ale my jsme radši závěrečným tunelem pospíchali do cíle feraty, kde nás čekala Zuzka a posléze i odměna v Rifugio Padon.


Celkově bych k focení ferát řekl, že jako výbava stačí fotoaparát s širokým, nebo základním objektivem, připevněný přímo na batohu. Zvláště v těžších místech není čas a ‚morál‘  na nějaké výměny objektivů, nebo pózování. Focení je náročnější z hlediska tepové frekvence, takže je dobré používat kratší časy, aby fotky nebyly rozmazané. Focení do RAWu kvůli velkým rozdílům v jasech (slunce, stíny, obloha), považuji za nezbytnost.

A nezapomeňte, že důležitější než fotky, je vrátit se ve zdraví domů!