Panorama s Flexaretou

Jak jsem popsal v článku Projekt Flexareta, chci letos fotit i na analogový přístroj. Tady jsou moje další zkušenosti.

Protože skenování negativů je poměrně drahá záležitost (jeden film při kvalitě 2400 dpi stojí asi 770 Kč), pořídil jsem si skener Canon CanoScan 9000F Mark II. S vlastním skenerem můžu ovlivnit parametry skenování a tím i výsledný sken. Tedy podobně, jako když jsem si fotografie vyvolával pomocí zvětšováku a nedával si je zhotovit do fotolabu. Jen jsem vyměnil “mokrý” proces za “suchý”. To je něco, po čem jsem toužil v dobách, kdy jsem přeměňoval koupelnu na fotokomoru a zpět.

Když ve středu napadl sníh, neváhal jsem a vyrazil s Flexaretou na Pražský Hrad. Doufal jsem, že sníh bude černobíle fotografii slušet. První fotografii jsem pořídil u vstupu na Hrad, kde jsem se stal objektem pozornosti nejen turistů, ale i hlídkujících policistů.

Na nádvořích už sníh roztál a tak jsem zkusil vyfotit Chrám svatého Víta. Jenže Flexareta má po přepočtu ohnisko asi 45mm a zepředu zabere sotva vrata. Tak jsem to zkusil zezadu. ale ani tam nebyl dostatečný odstup.

Co s tím? Napadlo mě, že bych mohl zkusit panorama z analogu. Tedy něco, co dřív nebylo “mokrou” cestou možné. Ale když budu pracovat s naskenovanými fotografiemi, můžu s nimi dělat totéž, co s fotografiemi z digitálu. Zkusil jsem panorama nejdřív vytvořit přímo v Camera Raw Photoshopu. Šlo to výborně až do doby, než jsem si všiml pruhů na panoramatu. Přitom na původních snímcích žádné pruhy nebyly patrné. A hlavně, při jakékoli úpravě se pruhy zvýrazňovaly.

Sáhnul jsem tedy k osvědčenému programu PTGui. A zázrak, panorama bez pruhů. Většinou používám na skládání panoramat PTGui, ale pro rychlou představu si je skládám nejdřív ve Photoshopu a ještě jsem se s pruhy nesetkal. Docela by mě zajímalo, kde se pruhy vzaly. Ale hlavně, že existuje řešení, které mi umožní panoramata Flexaretou dělat.

Panorama jsem fotil z ruky, ale chci si upravit panoramatickou hlavu pro Flexaretu a fotit vše ze stativu. Budu pak moci použít nižší ISO (tentokrát jsem fotil na ISO 400) a delší časy. To jsem nemohl také proto, že Flexareta není plně funkční a delší časy nefungují.

Nakonec jsem zkusil vyfotit zasněžený strom. Moc se mi to nepovedlo, protože jsem strhnul spoušť. Bude to chtít stativ a drátěnou spoušť.

Protože Flexareta není plně funkční (začal jsem ji používat tak,  jak jsem ji našel po 40 letech ve skříni), dal jsem ji do opravy ke Škodovi, kde bude asi dva měsíce.

Abych mohl fotit i v této době, půjčil jsem si od Michala novější verzi Flexarety. Stihnu tedy vyfotit film každý měsíc, jak jsem si předsevzal.

Pokud vás analogová fotografie zaujala, nejste sami. O focení na film si můžete přečíst v článku Ondřeje Neffa Analog po 25 letech.