2015-8. Goðafoss a Dimmuborgir

9.8.2015

Na hraně.

Goðafoss. Dimmuborgir.

Následující den nám přinesl zataženo. Pryč je včerejší slunce. O to častěji používáme „Všimni si, že neprší“.

Po snídani jsme vyrazili směrem na severozápad k „božskému“ vodopádu Goðafoss. Na místo jsme dorazili ještě před hlavním náporem turistů. Místní Íčko už je ale otevřené a tak po nezbytném „coffee first“  („kaffi fyrst“ v islandštině), vyrážímě k vodopádu, který je na řece Skjálfandafljót. I přes nepříznivé světelné podmínky jsem udělal pár záběrů a pak jsme se jeli projet podél řeky  Skjálfandafljót po nezpevněné cestě č. 844 a 842.

Při návratu do kempu jsme se stavili v oblasti  Dimmuborgir, což je lávové pole vytvořené před cca dvěma tisíci lety lávovým jezerem hlubokým nejméně 10 metrů. Podle severské křesťanské mytologie je Dimmuborgir místem, kde Satan přistál po tom, co ho svrhli z nebe, čímž vytvořil zřejmé „Katakomby Pekla“ . Začalo bohužel pršet, takže prohlídka se konala za deště.

Ten naštěstí ustal po příjezdu do kempu, a tak jdeme po večeři celí nedočkaví spát. Zítra nás totiž čeká náš vysněný výlet do vnitrozemí Islandu ke kráteru Askji a nové lávě z loňského roku. Bude to stát za to?…