• MOŘE MLH

    Pohled od Obstansersee Hütte směrem na Lienzské Dolomity

  • Příchod na chatu Porzehütte

    Pohled zpět

  • JE RÁNO...

    Karnské Alpy od chaty Porzehütte

  • ITALSKÉ VÝHLEDY

    Vpravo Col Quaterna 2503 m n.m., v dáli Sixtinské Dolomity

Karnské Alpy

3. – 6.7.2016

Už delší dobu jsme se chystali na přechod Karnských Alp. Letos jsme se k tomu konečně dostali a pro mě vyvstalo dilema. Tahat s sebou těžkou fotografickou výbavu, nebo jít jen na lehko?

.


Představu o hřebenovce si můžete udělat z oficiálních stránek Karnischen Höhenweg. Cesta vede přes šest horských chat provozovaných rakouským horolezeckým svazem OEAV a nocleh si na nich musíte zamluvit dopředu. Na chatách jsou k dispozici společné noclehárny s dekami. Není tedy nutné si s sebou brát spacák. Stačí tenká vložka do spacáku. Také přezůvky jsou na všech chatách k dispozici. Cena noclehů je 24€ za dospělou osobu. Pokud vlastníte populární pojištění Alpenverein, máte ubytování za polovinu. Na chatách je zdarma jen studená voda. Teplá voda, dobíjení techniky a jídlo a pití je pouze za “éčka”. Vlastní vaření je možné pouze mimo areál chaty.

My jsme měli na výlet omezený čas a proto jsme cestu zkrátili na tři etapy. První vedla od Leckfeld Almu, kam jsme se nechali dovézt taxíkem ze Sillianu za 10 €, na chatu ObstanserseeHütte. Druhá až na chatu PorzeHütte. A poslední na chatu Hochweißsteinhaus, pod kterou jsme měli na parkovišti připravené auto. Etapy, byly podle rozcestníků vždy na 7 až 8 hodin, což se nám dařilo dodržet.

Zvažoval jsem kolik toho s sebou ponesu. Protože jsem nevěděl, jak to bude nahoře vypadat a bylo by mi líto, kdybych kvůli chybějícímu stativu propásl hezký východ, nebo západ slunce, přibral jsem si nakonec i stativ a panoramatickou hlavu. Váhu jsem pak kompenzoval tím, že jsem si vzal jenom jeden objektiv 24-105. To se nakonec ukázalo jako špatné rozhodnutí.

První den jsme šli prakticky v mraku a nebylo nic vidět. Cílovou chatu jsme viděli až z deseti metrů, takže večer se nedalo nic fotit.

Druhý den ráno se mraky zdvihly a dalo se fotit alespoň moře mlh pod námi. Špičky hor byly ale přes den opět v mracích. Po příchodu na chatu se večer roztáhlo, tak jsem poprvé použil stativ a nafotil panorama.

Poslední den se obloha zatáhla bouřkovými mraky, ale naštěstí jsme stihli včas dorazit na chatu. Večer se rozpršelo, takže ze západu a pak ani z východu nebylo nic. Ráno jsme jen sešli k autu a pospíchali zpět domů, kde nás druhý den čekaly každodenní povinnosti.

Příště bych šel asi bez stativu a panoramatické hlavy a vzal si místo nich více objektivů. Okolí chat není v době východu a západu příliš fotogenické a na noční výlety na hřebeny mi nezbývaly síly.