Dvoumužné foto
Někdy se mi při hledání kompozice stává, že nemůžu dostat fotoaparát do správné pozice z důvodů její nedostupnosti. Vyzkoušel jsem, jak na to, pomocí monopodu, tabletu a druhého páru rukou.
Od firmy Olympus jsem měl zapůjčený fotoaparát EM-1 Mark II, který umožňuje dálkové ovládání přes tablet, nebo mobil. A protože má úžasnou stabilizaci čipu, se kterou se dají udržet delší časy, napadlo mě, že dám fotoaparát na monopod, pomocí kterého pronikne na jinak nedostupná místa. Abych jej mohl ovládat, potřeboval jsem pomoc druhé osoby. Odtud název dvoumužné foto.
Jako místo jsem si vybral skleník Fata Morgana v pražské Troji. Ochotného asistenta mi dělal Michal. Po příchodu na místo jsme připevnili fotoaparát na monopod a pomocí aplikace Olympus image Share jej spárovali s tabletem. Nejdřív jsme si vyzkoušeli, jaký čas jsem byl schopen udržet. Díky stabilizaci jsem udržel 1/30s. Tomu ve zdejších podmínkách a cloně F4 odpovídalo ISO1600.
Nejprve nás napadlo hledat motiv ve výšce. Nad hlavou se tyč vcelku dobře drží. Nemohli jsme ale najít žádný zajímavý motiv, který by se lišil od fotografií pořízených „z ruky“.
Všechny fotky pořízené z nadhledu, včetně tohoto vodopádku, vypadaly „obyčejně“.
Daleko zajímavější se ukázaly podhledy.
Výhodou focení zezdola bylo i to, že v některých případech se mohl fotoaparát opatrně opřít o zem, což šetřilo fyzické síly toho, kdo právě manipuloval s fotoaparátem na konci monopodu.
Například při pořizování této fotky byl fotoaparát doslova zaklíněn mezi stvoly bambusu.
Z následujícího dvoumužného selfie si můžete udělat obrázek, jak jsme fotili. Já jsem strkal fotoaparát na monopodu do pozic, kam bych se jinak nedostal. Michal přede mnou držel tablet s živým náhledem (abych viděl co zabírám), měnil expozici, ostřil a cvakal.
To co mi trčí z hlavy je popruh k fotoaparátu, kterým jsem se snažil „přistabilizovat“ foťák v okamžiku, kdy se nedala tyč o něco opřít. Tato poloha, kdy je monopod v téměř vodorovné poloze, je na udržení stability nejnáročnější a každá pomoc je vítána.
Nejvíce mě lákaly fotky od hladiny jezírka. Trochu mě mrzelo, že na širokáč který jsem měl půjčený (M.ZUIKO ED 7-14mm f/2,8 Pro), nešel nasadit polarizační filtr, takže jsem zápasil s odlesky.
Nakonec se mi přece jen podařilo najít pozici, odkud bylo vidět pod hladinu a počkal si na rybu.
Při komponování obrazu jsem se tak zabral do hledání pozice, až fotoaparát málem skončil v jezírku :-) . Upřeně jsem totiž sledoval displej tabletu a na foťák tak trochu zapomněl. Aby ryba nebyla rozmazaná, snížil jsem čas na 1/100s a zvýšil ISO na 3200.
Pokud máte chuť a ochotného fotopartnera, určitě si dvoumužné foto vyzkoušejte. Většinu fotoaparátů lze ovládat dálkově přes wifi, nebo kabel, pomocí chytrého telefonu.
Můj Canon 5D Mark III wifi nemá. Lze jej ale připojit kabelem. Už si sháním prodlužku na USB. Když se kabelem omotá tyč, bude to téměř jako přes wifi.
I při focení někdy platí to co v životě. Ve dvou se to lépe táhne!
P.S. Dvoumužné foto má i zajímavý právní aspekt. Je držitelem autorských práv ten, který hýbá tyčí? Nebo ten, který mačká spoušť :-) ?!
Publikováno také na DiGiNEFF.
